Akciové trhy se po týdnech růstu dostaly do červených čísel. Riziková aktiva zamířily dolů a investoři mají možnost naskočit do rozjetého vlaku.
Korekce na trzích
Po silném začátku roku, kdy se výkonnost akciových indexů blížila již k dvouciferným číslům přišla stopka v podobě silnější korekce. Americké akcie si v posledním týdnu prošly krvavým lázním, který zavinil prudký růst výnosů na dluhopisech. Index S & P zaznamenal ve středu nejhorší den od konce ledna, kdy se propadl téměř o 2,5%. Nejhlubší propad za poslední čtyři měsíce zaznamenaly technologické akcie. Jejich souhrnný index Nasdaq Composite poklesl v průběhu aktuálního týdne o 5,3% na hranici 13 tis. bodů. Trhy tak odignorovali solidní makroekonomická data z trhu práce i výsledky objednávek zboží dlouhodobé spotřeby. Optimistické očekávání oživení ekonomiky jsou již zakomponovány v tržních cenách, přičemž na horizontu se zatím nerýsuje nic, co by investory nadchlo k novým nákupům. Tak, jak stromy na podzim musí shodit své listy, i trh musí čas od času korigovat, aby se vytvořily příležitosti pro nový růst. Současnou korekci lze vnímat i jako „slevu“ pro investory na levnější nákupy.
Akciové trhy v červených číslech. Týden ve světě
Investoři musí hledat v rizikových vodách
Od začátku pandemie chválíme centrální banky za jejich rychlou reakci v boji s ekonomickými škodami. Program „tištění peněz“ není nástroj, který se má používat v dobrých časech. Je dočasným lékem, který zmírňuje negativní ekonomické důsledky a rozsah škod. Centrální banky v dnešním světě působí jako „tlumič“. Svými nástroji tlumí dopady krize a brzdí přílišné přehřívání ekonomiky. Přesto má politika centrálních bank i nesporné negativa. Nákupy státních dluhopisů centrální bankou, přes které se dostávají nové peníze do ekonomiky, způsobují deformaci výnosů ze všech dluhopisů. Jinak řečeno, pro politiku centrální banky jsou výnosy z dluhopisů stisknuté k nule. Pro dlužníka je to výhodné, protože za dluh platí málo. Naopak, pro investora nevýhodné, protože dostává malý výnos. Pro srovnání, Slovensko si na 10letých dluhopisech půjčuje s nulovým úrokem. USA si na stejných dluhopisech půjčuje s úrokem 1,4%. Řecko dokonce platí méně než procento. A jen málokdo řekne, že Řecko je z pohledu rizika lepším dlužníkem jako USA. Přesto si půjčuje levněji. Toto úmyslné deformování trhu s cílem „ulevit“ dlužníkem však nese další implikaci. Investoři musí lovit výnosy v rizikovějších vodách. Politika centrální banky je nutí snižovat podíl nevýnosné dluhopisů a naopak zvyšovat podíl akcií nebo alternativních investic.
